Bezdrátový standard wi-fi je s námi už více než dvě desetiletí a málokdo nezná jeho účel, tedy především bez kabelů přenášet data ze zařízení do internetu a zpět. Mnohem méně uživatelů této technologie se však vyzná v jeho detailnějších standardech přenosu signálu.
Data se původně šířila pomocí normy 802.11b, pak 802.11a, poměrně dlouho s 802.11g a poté přišlo 802.11n. V tom už mnozí měli zmatek. Organizace Wi-Fi Alliance, která se zabývá schvalováním nových standardů bezdrátového přenosu, rozhodla, že pro zpřehlednění se bude používat pořadové číslování, které automaticky zahrne i předchozí nižší verze. Takto vzniklo Wi-Fi 6 (802.11ax) a zpětně i Wi-Fi 5 (802.11ac), Wi-Fi 4 (802.11n) atd.
Jaký je mezi nimi rozdíl a který standard si vybrat?
Rozhodně lze zásadně doporučit nepoužívat starší standardy typu 802.11b/g/a/n. Nejen že jde o velmi pomalý přesun dat, ale v případě vyššího počtu zařízení připojených k síti také značně nestabilní. Pravděpodobně bude docházet k malým výpadkům a znatelně zpožděnému přijetí dat z internetu (tzv. latence).
Mám už starou wi-fi?
Každý uživatel by si měl hlídat aktuálnost své domácí wi-fi. Pokud zjistí, že je nastaveno 802.11b nebo 802.11g (tyto zastaralé standardy již nemají oficiální pořadové číslování), je dobré zkusit nastavit na routeru alespoň 802.11n (Wi-Fi 4) a oddálit tak nákup nového zařízení.
Jestliže režim 802.11n nastavit nelze, je vhodné pořídit nový router standardu Wi-Fi 6 s funkcí MU-MIMO, umožňující rychlejší posílání dat do více zařízení najednou. Takže pokud má uživatel více než tři digitální přístroje připojené do sítě, nic jiného mu dnes při vysoké datové náročnosti aplikací vlastně ani nezbývá. Zde doporučuji nečekat, nešetřit na nesprávném místě a starého zařízení se zbavit. Za komfort, rychlost přenosu dat, a hlavně stabilitu spojení to stojí.
